Zachraňujeme veganstvím planetu?
Zřejmě každý již dnes ví, že na tom naše planeta není zrovna dobře. Potýkáme se s globálním oteplováním, skleníkovými plyny, dalším poškozováním životního prostředí, vykacováním deštných pralesů, a až moc velkou spoustou dalších problémů.
Mnoho lidí tvrdí, že s tím jednotlivec nic nezmůže, že to je na velkých organizacích, firmách, vládě a prostě na těch, kteří mají peníze a moc.
Jenže, jak to doopravdy je? Dokáže jednotlivec pomoci naší planetě?
Stejně jako u všeho i zde platí mé oblíbené přísloví: “Co chceš po ostatních, chtěj nejdříve po sobě.”
Jak můžeme chtít po vládě, aby toho dělala více pro životní prostředí, když sami neděláme to, co můžeme? Navíc, vše je to o spotřebitelích - když něco budete kupovat, bude se to i produkovat.
A co je tedy to, co udělat můžeme?
Můžeme využívat hromadnou dopravu, používat ekologičtější varianty čisticích a dalších prostředků, upřednostňovat recyklovatelné materiály, podporovat regionální potraviny a výrobky, třídit odpad (a ideálně ani nebýt příčinou jeho vzniku), šetřit energií a vodou, nenakupovat tolik zbytečných věcí (například nové oblečení) a, ano, už jsme se k tomuto bodu dostali, omezit živočišné produkty.
Věděli jste, že (podle zprávy časopisu Science z roku 2018 podložené výzkumem na téměř 40000 farmách ve 119 zemích) maso, ryby, mléčné produkty a vejce potřebují až 82% světové zemědělské půdy?
Nebo že až 700 milionů tun potravin, které by mohli konzumovat lidé, připadne každý rok hospodářským zvířatům?
Zde nemusí jít jen o přechod na veganství, každá malá věc se počítá - když si třeba jednou týdně místo hovězího uklohníte k obědu nějaký zeleninový karbanátek z místních surovin, rozhodně tím prospějete jak planetě, tak sobě a svému zdraví. Nebo když si místo jogurtu k sváče vezmete jablko, a místo míchaných vajec se slaninou si k snídaní uděláte nějaké boží smoothie - nebo pokud se chcete po ránu pořádně najíst, tak třeba nějaký chleba s rostlinnou pomazánkou a zeleninou, bude plesat vaše tělo, svědomí a uhlíková stopa také.
Například Paul McCartney, bývalý člen kapely Beatles, prosadil ve Velké Británii kampaň Meatless Mondays, neboli Bezmasé pondělky. Vyjádřil se ke své kampani následovně: „Zpráva, kterou přináším Evropskému parlamentu, zní: méně masa znamená méně oteplování. … Myslím si, že se mnoho z nás cítí bezmocně tváří v tvář změnám klimatu, a může být těžké pochopit, co máme dělat, abychom přispěli k čistšímu a zdravějšímu světu. Nejíst jeden den v týdnu maso je významná změna, kterou může udělat každý. … Nesmíme ignorovat dopad globálního oteplování na naše děti a budoucí generace.“
Samozřejmě, jen tím, že se stanete veganem, planetu nezachráníte. Nemusí to dokonce ani nutně znamenat, že jí budete nějak výrazně pomáhat. Není to totiž jen o tom, jestli jsou vaše jídla rostlinného nebo živočišného původu, ale i o tom odkud pochází, za jakých podmínek byly pěstována/produkována, jak byla k vám do obchodu dopravena, kdo se na jejich výrobě podílel, jestli si je odnesete v igelitce nebo v batohu, a na spoooustě dalších faktorů. Jde tedy spíše o celkový přístup, životní styl a snahu, nicméně omezit maso (či jej kompletně vyřadit z jídelníčku) rozhodně napomůže tomu všemu a zásadně ovlivní váš vliv na životní prostředí.
Mnoho lidí se však domnívá, že vegani jsou životnímu prostředí spíše na škodu - vždyť přece jedí sóju, hodně sóji, a spoustu dalších podivných exotických náhražek, které se musí dovážet z dalekých zemí a na jejichž pěstování je potřeba hodně vody a tak! No, jenže tuhle sóju jedí i zvířata, ze kterých poté máme maso a mléko a další živočišné produkty, a dokonce zrovna ze světové produkce sóji sní zvířata okolo 70%, zatímco jen 6% z ní je použito pro výrobu jídla pro lidi. Do Evropy se sója importuje z Bolívie a Evropská Unie je největším dovozcem sójových šrotů jako krmiva pro hospodářská zvířata.
Pro srovnání emise vzniklé při dopravě jsou o 5 % nižší než ty z produkce masa. Paradoxně je tak z pohledu změn klimatu rizikovější chov dobytka než cestování letadlem.
Navíc, nejen že veganstvím (či omezováním živočišných produktů) zásadně pomůžete planetě, zásadně jím pomůžete i sobě! Například stanovisko Americké dietetické asociace přímo píše, že rostlinná strava může mít mnoho potenciálních zdravotních výhod. „Třeba prevenci před diabetem typu 2, civilizačními chorobami jako infarkt nebo mrtvice, některými typy rakoviny a tak dále.“
Navíc, velké procento veganů po přechodu na rostlinnou stravu zažilo zlepšení pleti, imunity, úbytek váhy, více energie, nebo, mimo jiné, jen jednoduché a prosté zlepšení nálady (jsou prostě v životě šťastnější).
Zní to jako něco, co by stálo za to zkusit, no ne?
No a pokud vám jde více o planetu, než o sebe, tak pro vás mám také skvělou zprávu! Protože například v pořadu Pro a proti výživová poradkyně Pavla Široká z České veganské společnosti uvedla: „V českých podmínkách je poměrně snadné sestavit jídelníček z lokálních surovin, jako jsou luštěniny a obiloviny, které se zde pěstují... I ořechy si můžete vybrat vlašské místo dovozových kešu.. I ty nejnáročnější rostlinné produkty jsou mnohem méně náročnější než jakékoliv živočišné…”
Takže v závěru? Byť v této otázce nejde jen o veganství (a jiné bezmasé způsoby stravování), tak je jedním z nejúčinnějších způsobů jak pomoci zlepšení životního prostředí. Pokud se na to ještě necítíte, doporučuji zkusit Bezmasé pondělky (a pokud nechcete pondělky, můžete si klidně vytvořit vlastní Bezmasé čtvrtky, to je na vás), či jen jednou za čas vyřadit maso a mléčné produkty z jídelníčku. Uvidíte, jak vám bude chutnat a jak dobře se budete cítit!
Důležité je však neusnout na vavřínech a zkoušet stále více a více pomáhat naší Matičce Zemi. Ať už je to omezování plastů, odpadků a dalších volovin, nakupování v sekáčích, nebo ježdění MHD. Dělejte to, v čem vidíte smysl a co pomáhá a uvidíte, jak skvělý pocit sami ze sebe budete mít.
Autor: Anna Marie Hajníková