V dnešní době je sója a výrobky z ní snad nejběžněji používanou luštěninou. Tofu, tempeh, sójové mléko, miso, edamame, ale i výrobky obsahující sójový proteinový izolát a sójový lecitin. S nárůstem konzumace sójových náhražek mléka, jogurtů a masa, stoupla i četnost článků o negativních účincích sóji a produktů z ní vyrobené.
Dnes se tedy na tuto kontroverzní potravinu podíváme a prozkoumáme, zda představuje opravdu takové riziko, jaké široká veřejnost hlásá.
Pozitivní účinky konzumace sóji
Než se podíváme na to, proč je sója často považována za velkého strašáka, je třeba zmínit i některé benefity pro naše zdraví, které nám konzumace sóji přináší. A že jich není málo!
Vitamíny a minerály
V prvé řadě, sójové boby a výrobky z nich, jako je tofu, tempeh, miso, sójové mléko, ale i edamame (nezralé sójové boby), jsou jako ostatní luštěniny velice nutričně bohaté. Železo, vápník, hořčík, draslík, zinek, vláknina i protein, tyto všechny živiny jsou v nich hojně zastoupeny.
Například 100g tofu obsahuje 121mg draslíku (6% DDD – Doporučená denní dávka), 350mg vápníku (44% DDD), 30mg hořčíku (8% DDD), 5,4mg železa (39% DDD) a 8g bílkovin.
100g tempehu obsahuje dokonce 412mg draslíku (21% DDD), 111mg vápníku (14% DDD), 81mg hořčíku (22% DDD), 2,7mg železa (19% DDD) a 19g bílkovin.
Sójové mléko je na tom s živinami již podstatně hůře – pouze 118mg draslíku (6% DDD), 25mg vápníku (3% DDD), 25mg hořčíku (7% DDD), 0,5mg železa (4% DDD) a 3,3g bílkovin na 100g mléka.
Obecně platí, že čím méně je daná potravina zpracovaná, tím více si uchovává živin.
Absolutní vítězem jsou tedy nezpracované sójové boby, s neuvěřitelnými hodnotami 1797mg draslíku (90% DDD!), 277mg vápníku (35% DDD), 280mg hořčíku (75% DDD), 15,7mg železa (úžasných 112% DDD) a 36g bílkovin na 100g bobů.
Z hlediska živin je tedy konzumace sóji více než vhodná.
Zdravé srdce a cévy
Četné studie navíc potvrzují pozitivní účinky sóji na snižování LDL cholesterolu, což dále napomáhá snižovat riziko výskytu kardiovaskulárních chorob a vysokého krevního tlaku. To vše díky velmi nízkému obsahu nasycených mastných kyselin a vysokému podílu vlákniny, vitaminů, minerálů, polynasycených mastných kyselin, a tedy i omega 3 mastných kyselin, které mají protektivní účinky na krevní oběh.
A co ty estrogeny?
Dalším benefitem konzumace sóji je její vliv na množství estrogenů v těle. Sója totiž obsahuje skupinu fytoestrogenů, zvaných isoflavony, které dokáží regulovat množství produkovaných estrogenů.
Lidský estrogen může mít v těle jak pozitivní, tak negativní účinky.
Na některé tkáně může vysoká hladina estrogenů působit rakovinotvorně, zejména pak na prsní tkáň, děložní sliznici a prostatu. Na kostní tkáň má však zvýšené množství estrogenů v oběhu pozitivní důsledek, jelikož je chrání před zvýšeným odbouráváním kostní hmoty, a tedy brání osteoporóze.
Kde je tedy zlatá střední cesta?
Jak mít zdravé kosti a zároveň nízké riziko výskytu rakoviny? Značné množství studií potvrzuje – jezte sóju! Isoflavony obsažené v sóje mají totiž schopnost navázat se na potřebné estrogenové receptory a tudíž mít obojetné blahodárné účinky. Isoflavony tedy mají antiestrogenní účinky pro tkáně náchylné na estrogen podmíněné rakovinné bujení a proestrogenové účinky na kostěný pohybový aparát. Proestrogenový účinek sóji má také pozitivní vliv na tlumení obtíží v menopauze, zejména pak návalů horka.
Boj s rakovinou prsu
U žen, kterým byl zjištěn nádor prsu, výzkum potvrdil, že při běžné konzumaci sóji, riziko návratu choroby značně klesá. Jeden šálek sójového mléka obsahuje tolik fytoestrogenů, že dokáže snížit riziko reokurence rakoviny až o 25%. Dále bylo potvrzeno, že pacientky s rakovinou prsu, které během své nemoci a léčby konzumovaly sóju, žily o značné množství let déle, než ty, co sóju konzumovaly velmi málo nebo vůbec.
Buďme hodní na své ledviny
V neposlední řadě je dalším benefitem konzumace sóji její ochranný vliv na funkci ledvin.
Konzumace živočišného proteinu dokáže během tří hodin v ledvinách nastartovat hyperfiltraci, která může dlouhodobě vést k poruchám funkce ledvin a vzniku ledvinových onemocnění. Konzumace rostlinného proteinu však nevyvolává absolutně žádnou viditelnou zátěž.
Temná tvář sóji?
A zase ty estrogeny
Nejčastějším argumentem, který je používán pro démonizaci sóji je ten, že sója zvyšuje množství estrogenu v těle. O anti a proestrogenové funkci sóji jsme již mluvili. Vzhledem k tomu, že se isoflavony obsažené v sóje vážou na specifické receptory, které jsou schopny upravovat hladinu estrogenu v krvi a tudíž ji navyšovat či snižovat přesně podle potřeby těla, je tento proti argument zcestný.
Ve spojitosti s tímto přesvědčením se pak dále objevují výroky, že sója způsobuje růst prsou u mužů. Takovéto výroky se nezakládají na žádném seriózním výzkumu, můžeme je tedy označit jako zavádějící a nepravdivé. Navíc je můžeme spolehlivě vyvrátit.
Oproti tomu, muži konzumující převážně živočišný protein a maso jsou ti, kdo jsou ve skutečnosti ohroženi zvýšeným množstvím estrogenů v krvi a dokonce sníženým množstvím testosteronu. Jsou to tedy oni, kdo jsou více ohroženi vznikem rakoviny prostaty a prsní žlázy.
Není tedy na čase vyměnit maso za tempeh?
Štítná žláza v ohrožení?
Dalším výhradou pro konzumaci sóji a výrobků z ní je její údajný negativní efekt na funkci štítné žlázy. Sója totiž obsahuje látky zvané goitrogeny (které jsou mimo jiné obsaženy i v listové zelenině a lněných semínkách), které mohou skutečně narušit funkci štítné žlázy. To ale pouze u lidí, kteří přijímají velice malé množství jódu. Místo vyřazení těchto zdravých potravin z jídelníčku je tedy spíše vhodné dbát na dostatek jódu ve stravě. U jedinců, kteří trpí sníženou funkcí štítné žlázy, je však doporučeno konzumaci sójových výrobků omezit.
GMO sója, pesticidy a vysoce zpracované potraviny
Studie o účincích geneticky modifikované sóji nedochází k jednotnému závěru, zda modifikovaná sója představuje hrozbu pro zdraví, či ne. Mnoho informací kolujících po internetu ohledně GMO je nepotvrzených nebo nadále zůstává otevřených vědecké diskuzi. Většina argumentů proti konzumaci geneticky modifikované sóji spočívá ve zvýšeném množství residuujících pesticidů. Výzkum efektu těchto pesticidů byl však zkoumán pouze na embryích mořského ježka a myších varlatech. Výzkum, který je nejblíže zkoumání efektu GMO sóji přímo na lidský organismus, byl proveden na lidské placentě. Tehdy byl zjištěn toxický účinek na danou tkáň.
Může tedy být rozumné se geneticky modifikované sóje vyhýbat, ač jednoznačný závěr výzkumu učiněn nebyl. V České republice slouží geneticky modifikovaná sója převážně jako krmivo pro dobytek. Na váš stůl se tedy nedostane, pokud si však k večeři nedáte hovězí steak.
Není sója jako sója
Tak jako i u ostatních potravin platí, že čím více je potravina zpracovaná, tím se snižují benefity pro zdraví a narůstají zdravotní rizika spojená s její konzumací. Pokud tedy rádi konzumujete náhražky masa vyrobené ze sóji, musíte si v prvé řadě ujasnit, dle jakého měřítka daný produkt posuzujete. Sójový burger sice obsahuje větší množství vlákniny a méně nasycených mastných kyselin, je tedy vhodnější pro konzumaci než hovězí burger, může však obsahovat poměrně vysoké množství sodíku a dalších přidaných umělých přísad. Tudíž se o takovém typu potravin nedá říci, že se jedná o potravinu zdraví prospěšnou.
Jaký typ sóji a kolik bychom tedy měli konzumovat?
Dle Dr. Michaela Gregera (amerického lékaře a autora knihy ,,Jak nezemřít“) je vhodné konzumovat až 5 porcí sóji denně. Konzumace nad tento limit, může mít za následek nárůst IGF-1 hormonu a tím blokovat některé pozitivní účinky sóji, zejména její anti-karcinogenní účinek.
Jednou porcí se rozumí asi půl šálku tofu, tempehu nebo sójových bobů.
Nejvhodnější sójové potravy jsou sójové boby, tempeh, tofu, miso, edamame a sójové mléko, vyrobené pouze ze sójových bobů a vody.
Přestože článků o negativních účincích sóji dále přibývá, většina argumentů není založená na podloženém a dlouhodobém výzkumu. Naproti tomu je zdokumentováno mnoho pozitivních účinků sóji na lidské zdraví. Byla by tedy velká škoda, kdybychom se její konzumaci vyhýbali.
Jaký sójový výrobek nejraději konzumujete, a proč?
Napište nám do komentářů.
Zdroje:
GREGER, Michael a Gene STONE. Jak nezemřít: objevte potraviny, u nichž je vědecky dokázáno, že předcházejí chorobám a dokážou zvrátit jejich průběh. Přeložila Marcela NEJEDLÁ. Bratislava: Noxi, 2017. ISBN 978-80-8111-390-1.
https://nutritionstudies.org/soy-myths-vs-facts-is-soy-healthy-or-not/
https://foodinsight.org/sound-science-history-of-soy-and-health/
https://nutritionfacts.org/topics/soy/
https://www.prozdraveziti.cz/doporucene-denni-davky-ddd-vitaminu-a-mineralnich-latek
http://veganka.cz/zdravotni-aspekty-konzumace-soji/
https://veganhealth.org/soy-part-2/
https://nutritionfacts.org/topics/gmo/
https://nutritionfacts.org/2013/02/12/less-cancer-in-vegan-men-despite-more-testosterone/
https://nutritionfacts.org/questions/can-soy-suppress-the-thyroid/
https://www.pcrm.org/good-nutrition/nutrition-information/soy-and-health
Autor: Julie Sedláková