Odhaduje se, že do roku 2050 celosvětová populace dosáhne 9 miliard lidí. To je spousta hladových krků k nakrmení.
Problémem je, že naše současné zásoby potravin jsou již v bodě zlomu. Ničíme deštné pralesy, znečišťujeme oceány a likvidujeme půdu. To vše v zoufalém pokusu mít co na talíři.
Výroba potravin dominuje naším krajinám, na kterých k těmto účelům využíváme zhruba 50% veškeré půdy na Zemi (pokud nepočítáme plochy s ledem), přesto každý den miliardy lidí po celém světě hladoví. Více než 70% našich zásob vody je určeno pro zemědělství, přesto více než 35% populace nemá přístup k pitné vodě.
Ve vyspělých zemích se odhaduje, že spotřeba potravin představuje 20 až 30% z celkové uhlíkové stopy. To je více než jízda autem, letecká doprava, topení a elektřina. A zároveň jsou každý den ničeny tisíce hektarů deštného pralesa, aby vyprodukovaly ještě více jídla k uspokojení potřeb našich žaludků.
Je jasné, že se něco musí změnit a to rychle.
Způsob stravování pro ochranu planety je extrémně emocionální problém, ale nemusí to být složité. Ve skutečnosti jen několik malých změn na našem talíři můžou učinit obrovský pozitivní dopad. Můžeme doslova používat naše nože a vidličky k cestě k ekologičtější budoucnosti Země a zároveň tím ovlivnit i naše zdraví.
Nezní to jako něco, za čím bychom měli stát všichni?
Tento článek je jen špička ledovce jednoho z nejdůležitějších světových témat, přesto doufám, že vám poskytne nějaký pohled na to, jak se můžeme stravovat pro zdravější a udržitelnější budoucnost.
Hlavní problém: živočišný průmysl
Nebudeme si zde mazat med kolem pusy. Největším problémem, se kterým se naše planeta právě teď potýká, je naše nenasytná chuť po živočišných produktech.
Podle nedávného článku v časopisu Time "není žádné lidské činnosti, která by měla větší dopad na Zemi, než je čím dál větší chov hospodářských zvířat." A když prozkoumáme blíže naše zásoby potravin, uvědomíme si, že spoléhání se na živočišné produkty jako základ našeho jídelníčku, je zastaralé a velmi neudržitelné.
Vezmeme-li si například deštný prales, z něhož se každý den zničí více než 80 000 hektarů. To je oblast velikosti poloviny Anglie každý rok. Při současné míře odlesňování deštné pralesy zcela zmizí do 100 let.
Více než 70% tohoto odlesnění má uvolnit prostor pro chov dobytka.
Nejenže je to tedy zjevně neudržitelné z hlediska zdrojů, ale odlesňování také významně přispívá ke změně klimatu. Stromy hrají klíčovou roli při pohlcování skleníkových plynů, které napomáhají ke globálnímu oteplování; což znamená, že čím méně stromů na planetě, tím rychleji a drsněji se projeví dopady změny klimatu.
Více než třetina světové zemědělské půdy se v současné době používá k pěstování potravy pro hospodářská zvířata. Tato zvířata však sní tolik potravy, která by nakrmila 9 miliard lidí. Což je mimochodem stejné číslo populace, které odborníci odhadují od poloviny století.
Pokud bychom se vydali jinou cestou než doposud, máme dostatek zdrojů, abychom nakrmili celou planetu na rostlinné stravě. Problémem tedy je, že tyto rostlinné zdroje procházejí zažívacím traktem zvířat, namísto toho, aby skončily na našich talířích.
Živočišné zemědělství rovněž využívá obrovské množství vody. Zemědělci spotřebují 14 000 litrů vody k produkci pouhého 1 kilogramu hovězího masa. To je dostatek pitné vody pro jednu osobu na více než 19 let.
Na vrcholu této intenzivní produkce plodin pro farmářská hospodářská zvířata jsou pesticidy a umělá hnojiva, na kterých výroba závisí. Pesticidy a umělá hnojiva zbavují půdu svých životně důležitých živin a současně znečišťují naše oceány a řeky. Zbytky pesticidů a hnojiv jsou hlavní příčinou "mrtvých zón" v našich oceánech, kde mořský život nemůže přežít.
V roce 2015 studie Frontiers in Nutrition porovnávala vliv vegetariánské stravy na životní prostředí včetně vajec a mléčných výrobků spolu s všežravou stravu, která obsahovala 1 porci masa denně. Dle studie vegetariánská strava snižuje emise skleníkových plynů o 63% a vyžaduje o 61% méně půdy a o 67% méně vody. Výzkumníci také zjistili, že veganská strava, při které nejsou spotřebovávány žádné živočišné produkty, měla uhlíkovou stopu o 31% nižší než vegetariánská strava.
Tyto důkazy nelze popírat. První krok, který musíme učinit, abychom zachránili naši planetu, je dramaticky snížit naši spotřebu živočišných produktů.
Hovězí vs. fazole
Tým vědců z Oregonské státní univerzity, Bard College a Loma Linda University (USA) vypočítal, co by se stalo, kdyby populace USA udělala JEN JEDNU dietní změnu. Výměnu hovězího masa za fazole.
Výsledky byly ohromující. Z této jediné změny by USA dosáhla snížení emisí skleníkových plynů o 74%, což je jejich cíl stanovený již v roce 2009.
Vědci také zjistili, že 1 kilogram bílkovin z fazolí vyžaduje přibližně 18krát méně půdy, 12krát méně hnojiv, 10krát méně vody a 9krát méně paliva ve srovnání s 1kg bílkovin z hovězího masa!
Takovéto studie dokazují, že stravování k ochraně Země nemusí být vůbec složité. Vyměna hovězího masa za fazole je jednou z nejjednodušších změn, kterou můžeme udělat, ale bude mít zásadní rozdíl v budoucnosti naší planety.
Fazole jsou levné, chutné a neuvěřitelně zdravé. A věřte nebo ne, 100 gramů černých fazolí dodá přesně stejné množství bílkovin jako 100 gramů hovězího masa! Všechny poskytují mnohem lepší zdroj vlákniny, hořčíku, železa a vápníku. Všechny druhy fazolí navíc poskytují mnohem lepší zdroj vlákniny, hořčíku, železa a vápníku.
A jak je to s rybami?
Podle experta na ochranu životního prostředí Ryana Andrewse je 90% populace ryb v oceánu zneužíváno lidmi pro vlastní potřeby. Pokud nadměrný rybolov a znečištění vod budou pokračovat jako v současné míře, očekáváme do roku 2048 úplný kolaps světové populace ryb.
Hlavním problémem moderního rybolovu je to, že se děje v tak obrovském měřítku. Masivní lodě totiž za sebou táhnou ocelové sítě dlouhé až 8 km. Za pouhou chvíli tak dokáží nabrat téměř celý podmořský ekosystém v jejich úseku, což způsobuje škody, které naše oceány prostě nedokážou doplnit. Nejenže tím tak velmi rychlým tempem ubývá populace ryb a jiných dalších mořských živočichů, ale ničí tím také všechny mořské rostliny a řasy, kterými se tato zvířata živí.
Další problém s rybami jsou toxiny, které ryby obsahují kvůli našemu znečištění oceánů. Vedle ekologické katastrofy je to také velmi špatné pro vaše zdraví.
Pokud chcete vážně zachránit naši planetu, první věc, kterou můžete udělat, je snížit spotřebu živočišných produktů a naradit živočišné bílkoviny za bílkoviny rostlinné, jako jsou například luštěniny. Fazole, čočka, hrách a cizrna jsou nejvíce udržitelným a ekologicky efektivním zdrojem bílkovin na zemi. A jakmile začnete směřovat k rostlinné stravě, třeba vyřadíte živočišných produktů úplně.
Co dalšího ještě můžeme udělat?
Celosvětový posun směrem k rostlinné stravě je to nejdůležitější, co můžeme pro ochranu naší planety udělat. Existuje ale několik dalších způsobů, jak můžeme, jak s potravinami zacházet a jakým způsobem je využívat.
Nevybírejte si potraviny podle vzhledu: Co třeba ta mrkev co má trochu divný tvar? Nebo to avokádo, které je trochu přezrálé, ale uděláte z nej skvělé guacamole? Přijetí "nevzhledných" potravin, které neodpovídají stereotypu supermarketu, je jedním z nejjednodušších způsobů, jak můžete zabránit plýtvání potravin. Pouze ve Velké Británii v roce 2015 vyhodili 4,4 milionu tun "neprodejných" potravin, takže nákupem a využitím tohoto méně dokonalého ovoce a zeleniny je neprůstřelný způsob, jak toto číslo snížit, čímž by se také zmenšilo zatížení produkce.
Dávejte přednost BIO potravinám: Největší problém s konvenčně pěstovanými produkty je to, že se jejich produkce opírá o pesticidy, herbicidy a hnojiva, která likvidují živiny z naší půdy. Chceme-li pokračovat v produkci zdravých potravin pro příští generace, potřebujeme zdravou půdu. Metody ekologického zemědělství pomáhají udržovat dlouhodobé zdraví naší půdy tím, že využívají kompost a všechny rostliny zpracovávají, aby zajistily, že všechny důležité živiny budou vráceny do půdy.
Nakupujte lokálně: Podpora místních zemědělců a pěstitelů znamená menší vzdálenost od farmy k našemu stolu, což pomáhá snížit uhlíkovou stopu potravin. Nakupování lokálních produktů obecně znamená, že se nemusíme spoléhat na potravinářský průmysl, který nadměrně využívá hnojiva a pesticidy.
Vyhýbejte se plastům: Určitě zde nemusíme vyprávět o tom, jak plasty zaplavují naši planetu a jak moc nám škodí. Čím méně plasty budeme využívat, tím lépe. Snažte se tak nakupovat potraviny, které jsou „volné“, než ty, které jsou zabalené v plastech. Můžete si také koupit různé tašky a sáčky (ne plastové) na víc použití. A také se vyhněte baleným vodám, namísto toho můžete mít skleněnou láhev, kterou můžete používat denně, a naplnit si ji například svoji filtrovanou vodu.
Vybírejte si produkty s Fairtrade certifikací: Snaže se na produktech hledat, zda-li nemají Fairtrade certifikát, zejména pokud nakupujete něco, co pochází z Afriky a Jižní Ameriky. Pomůžete tím zajistit malým a nezávislým pěstitelům spravedlivý plat za svou práci, což jim umožní podpořit jejich rodiny a komunity. Čím více malých zemědělců v oblasti spravedlivého obchodu můžeme podpořit, tím méně budeme muset spoléhat na rozsáhlé farmy v průmyslovém měřítku pro produkci potravin.
Čím dříve budeme všichni držet při sobě a přemýšlet o globálním dopadu potravin, které máme denně na našich talířích, tím slibnější bude budoucnost této planety, kterou nazýváme našim domovem. Stravování, které ochrání naší planetu, nemusí být radikální ani ohromující. Stačí dělat malé změny, jednu po druhé, abychom pak mohli společně čerpat všechny výhody a klady, které změny přinesou.
Reference: Použil jsem řadu zdrojů a výzkumných prací ke složení tohoto článku, které jsou uvedeny níže. Chtěl bych také poděkovat ekologickému Ryanovi Andrewsovi za jeho pomoc a radu během celého procesu.
zdroje:
http://www.ucsusa.org/our-work/food-agriculture/our-failing-food-system/industrial-agriculture#.WZFMOumQxPZ
http://www.nationalgeographic.com/environment/global-warming/deforestation/
https://www.outsideonline.com/2046606/eating-right-can-save-world
http://www.chooseveg.com/environment https://phys.org/news/2017-05-diet-planet.html
https://www.theatlantic.com/health/archive/2017/08/if-everyone-ate-beans-instead-of-beef/535536/
https://phys.org/news/2017-05-diet-planet.html
Autor: Josh Bolding
https://www.vivolife.co.uk/blogs/news/how-to-eat-to-protect-the-planet